Česká pravice má větší sílu v politice i ve společenské debatě. I v květnu 2025, při výročí 80 let od konce druhé světové války, se pod vlivem pravicové publicistiky a intelektuálů více debatovalo o zločinech komunismu než o odkazu domácího odboje anebo historické inspiraci pro dnešek.

Leitmotivem oslav konce války se v Česku postupně stává teze, že rudá armáda v roce 1945 Československo neosvobodila, ale okupovala. Čímž domácí pravice kromě jiného zlehčuje zločiny nacismu a jeho konečný cíl vyhladit i české obyvatelstvo.

Zahraniční inspirace polskou, resp. maďarskou debatou při prosazování teze o okupaci Československa Sovětským svazem na konci druhé světové války, je zřejmá. Ztrácí se zpráva, že rudá armáda Československo ještě před koncem roku 1945 sama opustila.

Sociální sítě již po několikáté začala obíhat mapka České republiky, kde jsou vyznačeny okresy osvobozené americkou armádou (na západě Čech) a rudou armádou na severu Čech a na Moravě. Na této mapce většina okresů v dnešní ČR zůstává prázdná – osvobodili jsme se sami, bez přičinění cizí, rozuměj rudé, armády, říkají autoři.

Střet o roli rudé armády při osvobozování Československa soustředěně vedou čeští komunisté. Protestují proti sundávání soch vztyčených před desetiletími na památku osvobození, naposledy v červnu 2025 v Litoměřicích, pořádají veřejná shromáždění, publikují na sociálních sítích.

Sociální demokraté se v debatě ztrácejí. I když například sociálně demokratický advokát Josef Cyril Kotrlý (1905–1973) byl členem České národní rady během Květnového povstání v roce 1945 a podepisoval kapitulaci německých jednotek v hlavním městě.

Akce Mladých sociálních demokratů připomínající politický program „Za svobodu: Do nové Československé republiky“ coby politickou tradici, která je svým důrazem na hospodářskou demokracii inspirací pro dnešní politiku, byla jednou z mála výjimek.

Tento program sepsaný v autorském okruhu sociálně demokratické vzdělávací Dělnické akademie se přitom v polovině války stal společným programem českého nekomunistického odboje. Za svůj ho přijali i vojáci koketující prve s různými podobami autoritářství coby možného zřízení pro poválečnou republiku.

Silně se v české debatě odrazila také výzva pravicových intelektuálů a politiků, podle které by u sochy československého prezidenta Edvarda Beneše nedaleko Pražského hradu měla být osazena tabule s informací, že Beneš nese „zodpovědnost za to, že komunisté́ získali výsadní́ postavení ve státě“ a že „zabránil obnově demokracie a napomohl sovětizaci země“.

U příležitosti konce války se tak Edvard Beneš stal figurou v kampani před volbami do Poslanecké sněmovny na podzim 2025. Kdo je ale Benešovým protějškem, který dnes předává zemi soudobým autoritářům, v debatě nezaznělo.

Patrik Eichler*

*Patrik Eichler je ředitelem Masarykovy demokratické akademie