Předsedkyně spolkové organizace Helena Päßler u památníku holocaustu u bývalého Parkhotelu v pražské čtvrti Holešovice

50 000 tisíc Židů, 50 000 tisíc občanů, 50 000 tisíc lidí, matek, otců, dětí, prarodičů bylo v letech 1941–1945 z tohoto nádraží deportováno do ghett v Terezíně a Lodži. Po těchto „mezizastávkách“ byli odvezeni do vyhlazovacích táborů.

Jen málokdo měl to štěstí a vrátil se odtud zpět, mezi nimi bratři Jiří a Tomáš Kosta, které jsem měl tu čest poznat ve Frankfurtu.

Na místě, kde dnes stojí hotel Mama Shelter, byli lidé shromážděni, nacpáni do vlaků a téměř všichni posláni na smrt.

31. července 1941 napsal nacista Göring nacistovi Heydrichovi: „... Pověřuji vás, abyste mi v nejbližší době předložil celkový návrh ... na provedení zamýšleného konečného řešení židovské otázky.“

Těmito několika slovy se začíná největší zločin v dějinách lidstva. Milionům lidí tak bylo způsobeno nezměrné utrpení.

Naším úkolem je připomínat tyto lidi a jejich příběhy a zároveň zabránit tomu, aby se nacisté znovu dostali k moci a svými slogany ovlivňovali mysl lidí.

Na tomto místě nyní stojí památník, za který vděčíme české vládě. Jedná se o kulturní a vzdělávací zařízení, které připomíná oběti holokaustu.

Právě v dnešní době, kdy už jen málo přeživších nacistického teroru a holokaustu může o tom vyprávět, památníky jako Terezín chátrají, mladí lidé už neví, co znamená slovo Auschwitz, a  – nejen na internetu – jsou popírány nacistické zvěrstva a holokaust, je o to důležitější, abychom na zavražděné mysleli, vzpomínali na ně, ale také varovali, pokud to bude nutné, jsme ostražití vůči barbarství a především nemlčíme. Aby se Auschwitz už nikdy neopakoval.

Bubny, 22.08.2025