„Nejsme tu proto, abychom nenáviděli, ale abychom milovali“
Vzpomínání nesmí mít konce, a proto nesmí mít konce ani kultura vzpomínání.
Před osmi desetiletími skončila druhá světová válka a Evropa a polovina světa se ocitly v troskách. Po dvanácti letech nacionálního socialismu, války a šoa následovalo osvobození koncentračních táborů, pád hnědého barbarství a umlčení zbraní. V tomto památném roce 2025 si také připomínáme kolektivní nesvobodu sudetských Němců v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku a jejich vyhnání v letech 1945/46.
Dnešní vzpomínka na oběti pochodů smrti na Tachovsku se mě osobně také dotýká. Jednak proto, že oba moji rodiče, Hans a Marie Pfeilovi, se zde v Tachau narodili a žili zde až do svého přesídlení v roce 1946, a můj bratr se narodil v Hohe Wacht v Tachau 10. února 1945.
Pamětní událost
Pro oběti smrti z roku 1945 v Tachov/Tachau z roku 1945
"Dnes připomínáme mnoho obětí nacionalismu. Připomínáme to
Bavorsko četným obětem z řad SUDETEN německé sociální demokracie. Ale také vám připomínáme oběti holocaustu a pochod smrti v České republice, “řekla Christa Naaß 26. dubna 2025 ve svém úvodu u památníku Mohyla. Petr Vrána, starosta Tachova, byla velmi potěšena návštěvou Německa a pamětní událostí v Tachově.
Více o tom: https://www.seliger-gemeinde.de/meldungen/92446-fruehjahrninar-2025/
Jedenácté přikázání: „Nebudeš lhostejný.“
V letech 1938-1945 zde a v pobočných táborech nacisté zavraždili více než 30 000 lidí. Šlo o plánované, továrně organizované vyhlazování lidí. A nedělo se to za zavřenými dveřmi - dělo se to za bílého dne. Všichni o tom věděli.
Stalo se dříve nemyslitelné. A abychom parafrázovali Primo Leviho - může se to stát znovu. Každý desátý mladý člověk v Německu si nedokáže spojit pojem Osvětim, netroufám si říct, jak je to s Flossenbürgem. Nevím, kolik jich je v České republice, ale organizace Post Bellum zjistila, že 60 % mladých lidí v České republice neví nic o událostech roku 1938. A nejnověji: počet pravicově extremistických přestupků na německých školách roste jako nikdy předtím.
NIKDY VÍCE - závazek komunity Seliger k 80 letům od konce války. U východu z „Údolí smrti“, kde byla v roce 2009 instalována pamětní deska Společenství Seliger pro sudetoněmecké sociální demokraty, si účastníci jarního semináře připomněli oběti. Téměř přesně před 80 lety, 23. dubna 1945, byl koncentrační tábor Flossenbürg a jeho přeživší osvobozen americkými vojsky.
Je na nás, abychom šli příkladem
Udržovat památku, být pozorní a bdělí, to jsou naše úkoly.
Během exkurze na jarní seminář seligerského sboru se po vzpomínkové akci v Tachově vydali na cestu do Flossenbürgu. „Zde a v pobočných táborech bylo nacisty v letech 1938-1945 zavražděno hodně přes 30 000 lidí. Bylo to plánované, továrně organizované vyhlazování lidí. A nedělo se to za zavřenými dveřmi - dělo se to za bílého dne. Všichni o tom věděli,“ řekla na začátku svého projevu spolková předsedkyně Helena Päßlerová.
Více informací naleznete na: https://www.seliger-gemeinde.de/meldungen/92429-fruehjahrsseminar-2025/
Poté, co se v lednu 1933 v Německu chopili moci národní socialisté a začalo okamžité pronásledování politických odpůrců, nastalo hnutí uprchlíků. Mnoho sociálních demokratů skončilo například v Československu. Jak se jim zde ale žilo jako uprchlíkům? Níže uvedený článek zabývající se touto otázkou vyšel v listopadových novinách sudetoněmeckých sociálních demokratů.